Jsme tam !

V listopadu, po zpackaném turnaji ve Velkém Meziříčí, se to zdálo být pouhým snem. Nicméně sny se zdají a je na nás, zda a na kolik, jim půjdeme naproti. Dokázali jsme si, že je to možné. Nemluvím pouze o hráčích samotných a nás trenérech, ale o všech, kteří se kolem motají. Když pominu kamarády a kamarádky, první lásky, tak opět nemůžu zapomenout na rodiče hráčů, učitele, a na kluky, kteří se do vysněné čtrnáctky nevlezli. Všichni dohromady vytvořili skupinu lidí, která nás v domácím prostředí dokázala posunout k úspěchu v posledním zápase: setrvání v první skupině a tím zajištění účasti na finálovém turnaji pro nejlepší týmy. S ohledem na to, že se tým vytvořil v létě a víc než polovina hráčů je ročník 2004 až 2005, je tento výsledek obrovským úspěchem. Kluci dokázali nejen okolí, ale hlavně sobě, že již teď jsou schopni se měřit s českou špičkou v této kategorii. Věřím, že ani na samotném Mistrovství nebudeme za otloukánky a dokážeme ostatní účastníky minimálně potrápit. Dalším cenným zjištěním je fakt, že jsme se udrželi bez dvou hráčů základní sestavy. Jeden kvůli zranění nehrál vůbec a druhý mohl hrát pouze libero. Jsem přesvědčený, že právě širší lavička a opět neuvěřitelné domácí publikum dokázali zvrátit nepříznivý vývoj rozhodujícího zápasu. Výkony Kuby Krejčíčka a hlavně Kuby Jetmara ukazují, že ani v budoucnu nemusíme mít obavy. Ještě jednou díky všem za pomoc při organizaci a slibuji, že vždy uděláme maximum, abychom Vám to vrátili.

Michal Provazník

 

Jsme tam !

Jsme tam !

Jsme tam !

Jsme tam !

Jsme tam !

Jsme tam !

Jsme tam !

Jsme tam !

Jsme tam !

Jsme tam !